Prosím, ještě jednou. Omlouvám se, nejsem z nejbystřejších.
Tedy : Nejde o manžele.
Svobodné ženě se narodilo dítě, ale otce po narození dítěte neuvedla.
Muž, její nový přítel , si pak „nechal napsat dítě na sebe“ -
(oba vědí,že on biologickým otcem není.To se snad dá takhle udělat?, nebo je to tak nějak podvod?)
- tj. řečí zákona : oba souhlasným prohlášením nechali určit otcovství.
Oba si to po dvou měsících rozmysleli (jsou to paka,ale tak to prostě je) a
nyní(lhůtu stíhají) oba , každý za sebe,podali žalobu o popření otcovství.
On prohlásil, že není otcem dítěte, ona prohlásila, že on není otcem dítěte.
Otázka:
Když žena sama popře otcovství tohoto muže, není toto už splnění té podmínky "vyloučení otcovství" pro muže (v 1.odstavci § 61 zákona o rodině : Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může je před soudem popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte ).
Chápu odpověď dobře?: že tenhle názor není správný a vždy(krom Vámi popsaného případu) je třeba dokazovat skutečné otcovství resp. jeho neexistenci zkouškou DNA?
Děkuji za trpělivost
D