Když dítě nechce k otci

[Poradce]

Dobrý den,
otec mé dcery si podal návrh na snížení výživného, které už tak neplatí a zároveň nejspíš i návrh na novou úpravu styku. Dceři je 17 let a již 2 a půl roku je otcem urážena, ponižována a napadána formou icq atd...nedávno si zjistil i její nové tel.číslo, které jsme jí proto měnili, a opět ho používal jen pro strašení, volal jí 20x denně, i v noci, během školního roku, kdy ráno vstávala do školy, během vyučování atd. Podala jsem trestní oznámení a než se vyřeší, dostal zákaz vypisování na icq (vše má dcera uložené a policii bylo předáno k dispozici). Otec však začal útočit o to víc na mě, je sprostý, vyhrožuje atd...já tyto výlevy ignoruji, reaguji pouze na dotazy týkající se prospěchu a zdraví dcery. Na to však pouze sklidím nadávky,otec se chce jen hádat, ve skutečnosti ho to nezajímá, jak se má atd.To, že má na gymnáziu po tomto psychickém týrání má vyznamenání je mu pro smích a píše, že jí nevěří, a že asi musí chodit do zvláštní atd....toto musí dcera snášet i od jiných členů jeho rodiny. Zajímá mě, když si podal i návrh na úpravu styku, tak jestli po předložení mých důkazů o chování otce vůči dceři může soud styk i zakázat, budu-li ho ve svém vyjádření požadovat, a uzná-li tyto důkazy samozřejmě za oprávněné...?
Za vaši odpověď děkuji
Moorka

Aby soud mohl styk otce s dcerou zakázat, musela byste to jako její zákonná zástupkyně navrhnout. Byl by to vlastně takový protinávrh, který by soud posuzoval zároveň s návrhem otce na úpravu styku. Důkazy, které soudu předložíte, určitě soud zváží. Navíc, jestliže je dceři 17 let, tak hlavním podkladem pro rozhodnutí soudu o styku bude především názor vaší dcery. Ta je každopádně ve věku, kdy již její názor v žádném případě nelze ignorovat, takže soud se určitě bude ptát i jí, co ona na to.

[hannka]

Dobrý den, dcera má 3roky a 2měsíce. Její otec nás opustil už ve druhém měsíci těhotenství (i když dítě chtěl hlavně on)a do jednoho roku o ni neměl zájem. V 1roce jsem ho zapsala jako otce do rodného listu a od té doby si ji pravidelně brává na návštěvy, i když myslím, že hlavně kvůli svým rodičům. Dcera první rok pravidelně při předávání plakala, pak už k němu šla, i když se jí kolikrát třepala bradička, jak pláč zadržovala. Od 3.let u otce i spává(1x za 14dní o víkendu). Před každou návštěvou se ji snažím připravit, takže k otci jde bez problémů, ale problémy nastávají, když se od něho vrátí. Chvilkami se chová normálně, ale jinak je uplakaná, vzteká se(což až do dalšího návratu u otce nedělá), odhání mě od sebe, že mě nechce, že ji posílám k otci. Teď mi říkala, že ji dal otec na zadek, protože zlobila. Doma ji nikdo nebije, není na toto zvyklá. Překvapuje mě její reakce, protože je zvyklá chodit hodně mezi děti, u mých rodičů už také několikrát spala nebo byla na víkend, ale po návratu se chovala normálně. Když jejímu otci při předávání řeknu jen maličkost(např.že spí bez dudlíku), rozčiluje se, jak kdybych mu nějak nadávala. Je pro toto nějaké řešení? Nebo mi jen poradíte obrnit se trpělivostí nebo to, že si dítě musí zvyknout? Co třeba psychologické vyšetření otce? Řekla bych, že by se měli napravovat spíš otcové než děti. Dětem stačí, aby se jim otec při návštěvách věnoval a choval slušně, ale jak toho otce přesvědčit?

[Poradce]

Dobrý den, dcera má 3roky a 2měsíce. Její otec nás opustil už ve druhém měsíci těhotenství (i když dítě chtěl hlavně on)a do jednoho roku o ni neměl zájem. V 1roce jsem ho zapsala jako otce do rodného listu a od té doby si ji pravidelně brává na návštěvy, i když myslím, že hlavně kvůli svým rodičům. Dcera první rok pravidelně při předávání plakala, pak už k němu šla, i když se jí kolikrát třepala bradička, jak pláč zadržovala. Od 3.let u otce i spává(1x za 14dní o víkendu). Před každou návštěvou se ji snažím připravit, takže k otci jde bez problémů, ale problémy nastávají, když se od něho vrátí. Chvilkami se chová normálně, ale jinak je uplakaná, vzteká se(což až do dalšího návratu u otce nedělá), odhání mě od sebe, že mě nechce, že ji posílám k otci. Teď mi říkala, že ji dal otec na zadek, protože zlobila. Doma ji nikdo nebije, není na toto zvyklá. Překvapuje mě její reakce, protože je zvyklá chodit hodně mezi děti, u mých rodičů už také několikrát spala nebo byla na víkend, ale po návratu se chovala normálně. Když jejímu otci při předávání řeknu jen maličkost(např.že spí bez dudlíku), rozčiluje se, jak kdybych mu nějak nadávala. Je pro toto nějaké řešení? Nebo mi jen poradíte obrnit se trpělivostí nebo to, že si dítě musí zvyknout? Co třeba psychologické vyšetření otce? Řekla bych, že by se měli napravovat spíš otcové než děti. Dětem stačí, aby se jim otec při návštěvách věnoval a choval slušně, ale jak toho otce přesvědčit?

Jak sama naznačujete, není to ani tak otázka právní, jako spíš psychologická. Naše stránky jsou zaměřeny ale právě na právo. Nicméně, nemyslím si, že by se měl psychologickému vyšetření podrobit jen otec dítěte. To nemusí nutně být o tom, že on je špatný nebo dělá nějakou chybu. Spíše byste měli všichni tři (vy, on i vaše dcera) zajít za dětským psychologem a nechat si poradit, jak to zvládat a kde kdo z vás dělá chybu.

[katka]

Dobrý den.Mám dvě jedenáctileté děti.Jejich otec se oženil a děti tam nechtějí.Vadí jim jeho nová žena.On si je odveze,předá je ji a není s nimi.Chtěla bych požádat o změnu návštěv.Mám šanci uspět?A může jim zakazovat telefonovat?Vždyť ona je cizí žena,proč by s ní měli naše děti být.Může se téměř dvanáctileté dítě rozhodnout samo,kdy k otci pojede,nebo ne.Děkuji.Katka

[Poradce]

Dobrý den.Mám dvě jedenáctileté děti.Jejich otec se oženil a děti tam nechtějí.Vadí jim jeho nová žena.On si je odveze,předá je ji a není s nimi.Chtěla bych požádat o změnu návštěv.Mám šanci uspět?A může jim zakazovat telefonovat?Vždyť ona je cizí žena,proč by s ní měli naše děti být.Může se téměř dvanáctileté dítě rozhodnout samo,kdy k otci pojede,nebo ne.Děkuji.Katka

Jestliže se otec o děti skutečně nestará, ale svěří je svojí nové partnerce, tak není důvod, aby tam chodily. Z výchovných důvodů samozřejmě může otec dítěti zakazovat cokoliv, ale musí to mít rozumný důvod. Jaké máte šance na úspěch u soudu, to mohu jen těžko hodnotit.

[otec72]

Máme tři děti dcera 15 syn 13 a z toho nejmladšího syna kterému je 12 let je po těžké DMO všechny čtyři končetiny mentálně je zcela v pořádku ve škole samé jedničky a asistenta pedagoga. Manželka se od nás již dvakrát odstěhovala a to vždy před vánocemi tentokrát to bylo devět dni. Všichni tři děti shodně uvádí, že k mámě nechtějí a to asi nejenom pro způsob jakým vždy odešla, ale také že bydlí s rodiči a to i přesto že vlastní svůj družstevní byt který pronajímá. Její rodiče jsou jiných názoru na výchovu a tak každý druhy víkend poslouchají jaký jsem a o pomluvaji mě i rodinu jak se dá děda je bývalý komunista a příslušník sboru a má pocit že revoluce snad ani neproběhla. Naposledy když děti měli být u mamy tak se s ní hrozne pohádali o od školy odešli. Hned po té mi volali, ať si pro ne přijedu, že u mámy prostě nebudou, že raději půjdou do dětského domova. Po dvou hodinách přesvědčovaní a pod pohrůžkou trestu jsem je manželce odvezl mimo dcery, jelikož děla zkoušky na koních. Zcela chápu, že se má dodržovat rozhodnutí soudu, ale děti mají přece právo stýkat se s oba rodiči nikoliv povinnost. Nechci to řešit novou úpravou u soudu mam dojem, že by se to dalo vyřešit jednodušeji a bez násilí a za čas se to snad dá dohromady. Jinak matka se o ne vždy starala velmi dobře někdy, až přehnaně ve své podstatě za ne vše dělala. Ale bez jakých koliv důvodu měli třeba každý večer jiný režim někdy spát museli v osm a někdy v jedenáct. Nechala na sebe sprostě mluvit bez jakých koliv respektu prosím o radu jaký nejšetrnějším způsobem tuto situaci vyřešit vyjma dohody ta sni není možná vždy udělá pravý opak naší dohody Děkuji

[Poradce]

Máme tři děti dcera 15 syn 13 a z toho nejmladšího syna kterému je 12 let je po těžké DMO všechny čtyři končetiny mentálně je zcela v pořádku ve škole samé jedničky a asistenta pedagoga. Manželka se od nás již dvakrát odstěhovala a to vždy před vánocemi tentokrát to bylo devět dni. Všichni tři děti shodně uvádí, že k mámě nechtějí a to asi nejenom pro způsob jakým vždy odešla, ale také že bydlí s rodiči a to i přesto že vlastní svůj družstevní byt který pronajímá. Její rodiče jsou jiných názoru na výchovu a tak každý druhy víkend poslouchají jaký jsem a o pomluvaji mě i rodinu jak se dá děda je bývalý komunista a příslušník sboru a má pocit že revoluce snad ani neproběhla. Naposledy když děti měli být u mamy tak se s ní hrozne pohádali o od školy odešli. Hned po té mi volali, ať si pro ne přijedu, že u mámy prostě nebudou, že raději půjdou do dětského domova. Po dvou hodinách přesvědčovaní a pod pohrůžkou trestu jsem je manželce odvezl mimo dcery, jelikož děla zkoušky na koních. Zcela chápu, že se má dodržovat rozhodnutí soudu, ale děti mají přece právo stýkat se s oba rodiči nikoliv povinnost. Nechci to řešit novou úpravou u soudu mam dojem, že by se to dalo vyřešit jednodušeji a bez násilí a za čas se to snad dá dohromady. Jinak matka se o ne vždy starala velmi dobře někdy, až přehnaně ve své podstatě za ne vše dělala. Ale bez jakých koliv důvodu měli třeba každý večer jiný režim někdy spát museli v osm a někdy v jedenáct. Nechala na sebe sprostě mluvit bez jakých koliv respektu prosím o radu jaký nejšetrnějším způsobem tuto situaci vyřešit vyjma dohody ta sni není možná vždy udělá pravý opak naší dohody Děkuji

To, co popisujete, v podstatě není pro tyto stránky, tohle žádný zákon ani žádné soudní rozhodnutí nevyřeší. Z vašeho dotazu je patrné, že máte zájem o tom, aby děti udržovaly kontakt se svou matkou, což rozhodně chválím. Chápu i děti, že jim může být kontakt s matkou za vámi uváděných podmínek nepříjemný. Kdybyste podal návrh soudu na změnu úpravy styku, nic by to asi nevyřešilo. Je to jen na vás a na manželce, abyste se domluvili na nějakém rozumném způsobu, jak situaci zlepšit. Jestliže se vám to samotným nepovede, domluvte si návštěvu v rodinné poradně, kde vám odborníci navrhnou, jak to řešit, nebo vás spíše navedou k tomu, jak byste nějaké rozumné řešení vymysleli sami. V případě nutnosti se můžete obrátit i na odbor péče o dítě na městském úřadě, v jehož obvodu bydlíte (tzv. sociálka, neboli OSPOD), tam by vám také mohli svojí intervencí pomoci.